Je to sice trochu delší , ale urči si to přečtěte , dozvíte mnoho zajímavých věcí.
Začali to studenti
Rok po ustavení Českého fotbalového svazu (1901) se nechali u něho zaregistrovat studenti mladoboleslavského reálného gymnázia (1902) a tak STUDENTSKÁ XI. byla prvním oficiálním klubem v tomto městě, i když před tím jich zde hrála řada neregistrovaných. Na otázku jak se dostala tato anglická hra do Mladé Boleslavi odpověděli historici, že pravděpodobně z nedaleké Loučeně, kde z popudu tří anglických hostí knížete Thurn-Taxise vzniklo roku 1889 zámecké mužstvo, ve kterém hráli jak Angličané, tak Češi.
Po pěti letech se první studentský klub přetvořil v S.K. Ml.Boleslav., který se stala základem příštího MLADOBOLESLAVSKÉHO SK (zkráceně Mlado), který byl založen roku 1910. Krátce po skončení první světové války vznikla roku 1919 ASTON VILLA MLADÁ BOLESLAV. Jak modrobílé Mlado, tak zelenobílá Astonka spolu sváděly urputné boje, které si v ničem nezadali s derby zápasy pražských S. Za první republiky a krátce po druhé světové válce se sportovní příznivci v Mladé Boleslavi dělili v podstatě na tábory příznivců Astonky a Mlada, i když zde existoval i třetí SLAVOJ MLADÁ BOLESLAV, který vznikl také roku 1919.
Tam, kde bývalo jeho hřiště se dodnes říká na Slavoji a tak po tomto klubu zůstal název jedné části města. (Ale i po Astonce zůstala jeho poslední hřiště, které patří odbornému učilišti).
Rivalita vrcholila v protektorátních letech, kdy se oba největší boleslavské kluby dostaly do kvalifikace o účast v první lize, ale jak Mladu v roce 1942, tak Astonce v roce 1944 byl osudný Rakovník, přes který tato boleslavská mužstva nepřešla, ale například domácí remízu Astonky 1:1 vidělo 5 tisíc diváků.
Pokud se týká návštěvnosti, rekord zřejmě drží rivalský duel Mladoboleslavského SK s Aston Villou MB (1:1), který vidělo v roce 1942 dnes neskutečných 8 tisíc diváků.
Po květnu 1945 se boleslavské kluby snažili navázat na nedávnou úspěšnou činnost, ovšem v té době řada lidí, tedy i sportovců odcházelo osídlit české pohraničí a divizní příslušnost (v této době druhá nejvyšší soutěž) si uchovala jen Astonka, ve které hráli výborní hráči jako např. J.Kalčík, M.Kubelka, J.Hrubý, F.Šichta, L.Masopust...
Pod patronátem státní automobilky
Po únoru 1948 nastalo období necitlivých zásahů i do fotbalového hnutí, byly několikrát reorganizovány soutěže a v rámci sjednocení čs. tělovýchovy vznikaly nové jednoty a oddíly. V Ml. Boleslavi k tomu přistoupilo i slučování největších místních klubů. Aston Villa vstoupila v r. 1948 do ZSJ AZNP Ml.Boleslav a o rok později do této nové Závodní sokolské jednoty přistupuje Slavoj MB a bývalé Mlado, které v té době hrálo I.A třídu a neslo název Sokol Mladoboleslavský. Z toho všeho vyplývá, že náš nynější FK navazuje na Aston Villu, založenou 1919 (později názvy ZSJ AZNP, od 1950 TJ Spartak, od 1966 TJ Auto Škoda až po nynější FK)
Spartak Ml. Boleslav se dostal roku 1952 do tzv. celostátní soutěže, což byla v podstatě druhá liga. S výjimkou roku 1959, kdy na rok sestoupil, ji hrál nepřetržitě, i když byla nazývána různými jmény.
V roce 1964 si fotbalisté poprvé ochutnali nový Ústřední stadion (dnes městský), který byl oficiálně otevřen o rok později r. 1965 při spartakiádě. Byl koncipován tak, aby sloužil nejenom spartakiádě, ale také dojezdu tehdy populárního cyklistického Závodu míru a hlavní hřiště mělo škvárovou atletickou dráhu.
Roku 1966 se TJ Spartak přejmenovala na TJ AUTO ŠKODA, která měla 23 sportovních odvětví a mezi nimi i fotbal. Fotbalová byla úspěšná zejména v osmdesátých letech, kdy byla doslova a do písmena pod křídly automobilky (AZNP), které převzalo do vlastnictví i stadion a zaměstnávalo hráče vesměs jako požárníky.
V roce 1983, 1984 (trenér Petr Polák) a 1986 (trenér Jaroslav Dočklal) skončilo mužstvo Auto Škody na 3. místě a tradovalo se, že v té době nebyl oficiální zájem podpořit vstup do první ligy. Úspěchem byla účast ve finále Českého poháru v ročníku 1977-78, kde byla Auto Škoda poražena Baníkem Ostrava, když doma vyhrála před 5500 diváky 1:0 a v odvetě soupeř na svém hřišti zvítězil 2:0.
Zlomová léta
Po sametové revoluci nová situace a tržní vztahy s klubem notně zatřásly, funkcionáři zvyklí na podporu automobilky se bez její podpory neuměli postavit na vlastní nohy. Tradiční druholigový účastník v roce 1992 sestoupil do Česko fotbalové ligy (3. liga) a roku 1996 dokonce do divize. Až příchodem nového manažéra Michala Doležala a trenéra Karla Stannera se podařilo vyhrát divizi (1997), hned na to i ČFL (1998) a v létě roku 1998 se opět hrála v Mladé Boleslavi druhá nejvyšší soutěž. V tomto složitém období se stali fotbalisté z města automobilů v sezóně 1991-92 v době éry Borise Korbela na čas farmou Slávie Praha, ale ta trvala jen 222 dnů. Jiným pokusem byla snaha vybřednou z problémů jako farma Bohemians Praha (1994-95), ale ani to nemělo dlouhé trvání. Klub je od té doby znám pod názvem FK MLADÁ BOLESLAV. Ve „slávistickém" a „klokaním" období ovšem opustilo Mladou Boleslav až čtyřicet hráčů, tedy čtyři jedenáctky. Z Mladé Boleslavi odešli hráči, kteří se později stali oporami celků nejvyšší soutěže, patřil mezi ně Koloušek, Papoušek, Mašek, Kamenický a řada dalších. Naopak, při vybojování návratu do druhé ligy výrazně pomohli zkušení ligisté, jakými byl například Jiří Tymich a Petr Čermák.
S podporou města
V prvním ročníku druhé ligy (1998-99) obsadila Boleslav 9., o rok později 11. a v ročníku 2001-2 dokonce s trenérem Josefem Hlouškem bojovala o postup, i když zůstala na třetím místě za postupujícími Českými Budějovicemi a Zlínem. V té době se již projevovali změny ve vedení FK Mladá Boleslav, který měl v čele Josefa Dufka a získal výraznou podporu města a firem Gema s.r.o. a Realstav. Začala přestavba městského stadionu, fotbal se přestěhoval na hrací plochu č. 2, ze které vznikl útulný fotbalový areál pro 4 tisíce diváků sedících pod střechou dvou nových tribun. Klub byl přetvořen v akciovou společnost
Jde o postup do první ligy
Oslava 100. výročí organizované kopané v Mladé Boleslavi měla v roce 2002 velkou podporu společnosti Škoda Auto a.s., která pozvala k jubilejnímu utkání bundesligové mužstvo Wolfsburg. Zápas se hrál v kulise 4 tisíc diváků a skončil 2:2. V této sezóně byl na dresech domácích fotbalistů nápis MĚSTO MLADÁ BOLESLAV, později ČEDOK a od sezóny 2002-3 přibyl znovu okřídlený škodovácký šíp. Ke stoletému jubileu byla vydána rozsáhlá publikace a konalo se setkání hráčů všech generací. Automobilka se znovu stala oficiálním partnerem fotbalového týmu FK Mladá Boleslav.
V roce 2002 byl vyhlášen cíl - postoupit do nejvyšší soutěže, k tomu vybudovat perspektivní mužstvo a vytvořit všechny materiální a technické podmínky. Již na jaře 2003 bylo oznámeno, že Mladá Boleslav splňuje většinu podmínek cílů ČMFS „Stadion 2003".
V roce 2004 přišel postup do I.Gambrinus ligy a v první sezoně skončil FK Mladá Boleslav na 14.místě, ale v dalším ročníku 2005/06 vybojoval klub nečekané 2.místo! Toto umístění otevřelo Boleslavi vstup do pohárové Evropy - předkolo Ligy mistrů (Valerenga Oslo a Galatasary Istanbul) a zajistění startu v Poháru UEFA v ročníku 2006/07.
Největší úspěch v historii bylo vyřazení Olympique Marseille v Poháru UEFA.
Zajímavé osobnosti
Mladoboleslavský fotbal se právem pyšní, že na jeho trávníku a pod vedením jeho trenérů vyrostlo hodně dobrých fotbalistů. Mezi ně patřil rodák Josef Ludl (Sparta Praha), Milouš Kvaček (Hradec Králové), Vladislav Lauda (Slavia, Olomouc), v Boleslavi hrával také slavný trenér František Havránek, působil zde i pozdější reprezentační brankář Břetislav Dolejší, na zdejším hřišti vyrůstal fotbalový rozhodčí Pavlín Paša Jirků. Dodnes obléká prvoligový dres řada chlapců, kteří prošli žákovským či dorosteneckým dresem Mladé Boleslavi. Vedle zmíněných Kolouška, Papouška, Maška (Jablonec), Kamenického (Bohemians) to je Flachbart (Sparta), Roman Skuhravý (dlouho v Jablonci), Oldřich Pařízek (několik let v Antverpách), Tomáš Kuchař (Slavia, dnes v Rusku), Jan Buryán (Žižkov), nebo bratři Lukášové (Petr v Liberci, Pavel v Hradci). Legendou věrnosti klubovým barvám je Miloslav Venera, který od skončení hráčské kariéry až do současnosti je úspěšným trenérem mládeže, nebo gólman Jiří Macháček. Historie klubu ukázala, že vedle legendárního střelce Jaroslava Kalčíka dal v druhém padesátiletí nejvíce branek v boleslavském dresu Jan Chromec (90), Miloslav Venera (85), Josef Vinš (68). V Mladé Boleslavi působila celá plejáda známých trenérů, počínaje legendárním Vytlačilem, přes Ženíška, Láďu Koubka, patřil mezi ně Petr Polák (zatím nejúspěšnější trenér), Pajkrt, Kollár, Dočkal, Jebavý, Šmarda, Stanner, Šíp nebo Hloušek.
